všestranný příd. 1. řidč. směřující na všechny strany: v-á pohyblivost jazyka; zařízení umožňující v-é otáčení; vést velmi v-ou politiku (Havl.) na všechny strany; zast. v. boj (Klicp.) vedený na všech stranách; bot. v. hrozen; v. klas 2. dbající všech stránek věci (op. jednostranný 3): v-á péče o zdraví lidu; v. trénink; podrobit program v-é kritice všeobsáhlé; činit v-é přípravy k odjezdu; funkce vyžadující v-é opatrnosti; v. sportovec věnující se nejrůznějším druhům sportu 3. všeobecný 1, obecný 1: dojít v-ého uznání; v-á mechanizace výroby; zhostit se úkolu k v-é spokojenosti; → přísl. všestranně: řidč. škatule, provázky v. ovázané (Rais) po všech stranách; – v. věc uvážit; muž v. vzdělaný; v. je postaráno o vzdělání mládeže; – řidč. v. oslavovat (Vrchl.); → podst., zprav. k 2, všestrannost, -i ž.: v. sportovního výcviku; soutěž plavecké v-í; v. zájmů univerzálnost