všetečný příd. 1. nadmíru zvědavý, vměšující se, vtírající se, pletoucí se nezvaně do něčeho, nemístně a často nevhodně: v-é dítě; v-í a klevetiví lidé; obtěžovat někoho v-mi pohledy dotěrnými, drzými; v-á myšlenka; dráždit někoho v-mi poznámkami †2. opovážlivý, odvážný: v-é novotářství (Pal.); v-é pohrávání se životem (Koll.); → přísl. všetečně: v. se vyptávat; v. vpadnout do hovoru; expr. v. trčící nosík (Herrm.); – zast. nejednejte v. (Jir.) opovážlivě; → podst. všetečnost, -i ž.: ženská v.; uschovat něco před v-í lidskou (Čech); v. pohledu dotěrnost; – zast. nepravím toho ani ze v-i, ani z ukvapení (Pal.) z opovážlivosti