všimnouti si, řidč. poněk. zast. všimnouti se (Arb. aj.) dok. (min. -ml, trp. -mnut) (čeho, koho) 1. zpozorovat, postřehnout (co, koho), povšimnout si 1: v. si nebezpečí až v poslední chvíli zjistit; všiml si, že ho sledují; i slepý by si musil v., že... 2. věnovat pozornost, zájem něčemu, někomu, projevit péči, starost o něco, někoho; povšimnout si 2: kritika si všimla talentovaného umělce; jídla si ani nevšimli; nevšimla si nemocného celý den; zda všimnou si jich (svatých) Češi paličatí? (Ner.) ○ předp. po-, za-; — ned. všímati si