všivý příd. 1. řidč. zavšivený: chlapi vousatí a v-í; v-é hadry; v. kabát (Vanč.) 2. expr. darebný 1, mizerný 1, 2: kluci v-í (Herrm.); v-á služba; nálada je v-á (K. Čap.) 3. expr. nepatrný, bezcenný 2, nicotný, mizerný 3 (expr.): v. krejcar (Herrm.); shánět pár v-ch tisíc (Til.); → přísl. k 3 všivě: expr. v. mizerné (platy) (Mach.); → podst. všivost, -i ž.: řidč. v. zvířat zavšivenost