všudypřítomný (*všady-, *všade- Vrchl., *vše- Tyl, Koll.) příd. všude přítomný, všude se vyskytující, působící: velitel zdál se v-m; v. živel; v. plevel; v. pach (K. J. Ben.); v-é rozhlasové aparáty (Hora); náb. v. bůh; — zpodst. Všudypřítomný, -ého m. náb. a zast. Bůh 1 (Břez., Merh. aj.); → přísl. všudypřítomně: v. žijící (Nikola Šuhaj) (Lit. nov.); → podst. všudypřítomnost (*všade- Her., *vše- Sab.), -i ž.: radiotelegrafie dala člověku dar v-i; náb. v. boží