vadivý příd. řidč. k vaditi II 1, vaditi se: v-á vychovatelka (Svět.) stále napomínající, hubující; v-á žena; v. tón řeči hádavý, hašteřivý; → přísl. vadivě: v. naříkat (Nor); → podst. vadivost, -i ž.
vadivý příd. řidč. k vaditi II 1, vaditi se: v-á vychovatelka (Svět.) stále napomínající, hubující; v-á žena; v. tón řeči hádavý, hašteřivý; → přísl. vadivě: v. naříkat (Nor); → podst. vadivost, -i ž.