vagón, -u m. (6. j. -u, -ě) (z angl.) vůz 3: železniční v.; v. elektrické dráhy; obsazený v.; stát na stupátku v-u; vykládat zboží, uhlí z v-u; v. obilí; zdrob. vagónek, -nku m. (6. mn. -ncích); vagónový (*vagónní Ner.) příd.: v-é okno vagónu; v-á zásilka brambor, uhlí po celých vagónech, vozová (žel.); v-á kolonie na okraji velkoměsta (dř.) upravená z vagónů pro nouzové bydlení; přísl. vagónově