valcha, -y ž. (z něm.) 1. deska se zvlněným povrchem (zprav. z plechu) na ruční praní prádla: prát, drhnout prádlo na valše; silnice jako v. hrbolatá; mít čelo jako valchu vrásčité; ♦ řidč. ob. expr. vzít někoho na valchu podrobit ho výslechu; přísně mu domluvit 2. text., kožel. zařízení, stroj na valchování (ve význ. 1); (kdysi) nádoba, stoupa na valchování; místnost, dílna pro valchování (u vodních mlýnů, pil ap.): mlýny se točily i valchy (Havl.); — valchový příd. sklář. v-é sklo lité ploché sklo s vylisovaným vlnitým vzorem po jedné straně