valiti ned. (3. mn. -í) 1. (co) otáčením kolem osy, převracením, kutálením přemísťovat (zprav. něco oblého, velkého a těžkého): v. balvan; v. klády kulit 1; v. sudy koulet, kutálet; v. sněhovou kouli; přen. expr. v. bříško (Tom.) (o tlustém člověku) jít, nést si; ♦ ob. expr. kam si to valíš? kam jdeš 2. (co) (o vodě) prudce a ve velkém množství proudem posunovat, hrnout: veletok valí své vody nížinami 3. expr. ve spoj. v. oči (zř. bulvy) (~; na koho, co) boulit 2, poulit, kulit 2, vyvalovat: v. oči ohromením divit se, být překvapen; v. oči na někoho, na něco 4. obl. expr. (koho, 4. p.; ~) klamat 2, balamutit: neval (nás), tak to přece nebylo; — valiti se ned. 1. (odkud) (o něčem velkém) s otáčením kolem své osy, kutálivě, zprav. s větší rychlostí se pohybovat po spádu; řítit se: kmen se valí s vršku dolů; laviny se valí z hor; bedna se valí se schodů 2. (~; po čem; odkud kam) ve vlnách, proudem, ve velkém množství ap. se pohybovat; hnát se 1: vlna za vlnou se valí; kouř se valí z komínů chrlí se; krev se mu valila z rány tekla proudem; dav se valil ze sálu, do sálu hrnul se; řidč. po čele se mu valil pot (Hál.); expr. tanky se valí po silnici; přen. expr. řeč se valí proudem (Staš.) nepřetržitě a mnoho se mluví 3. nezadržitelně, hrozivě, rychle se přibližovat; hnát se 1: valí se na nás spousta práce; valí se večer (Sova) rychle se stmívá 4. expr. (kam) hlučně, těžce, nemotorně jít: v. se zeširoka za ostatními (Šír); zhrub. val se odtud (Herrm.) kliď se ○ předp. do-, do- se, na-, na- se, o-, od- (pood-), od- se, po-, po- se, pod- se, pro-, pro- se, pře-, pře- se, při-, při- se, roz-, roz- se, s-, s- se, u-, ve-, ve- se, vy-, vy- se, za-, za- se; → nás. valívati, valívati se (o) bez předp.