vanilka [-ny-], -y ž. (2. mn. -lek) (ze špan. driv. lat.) 1. liánovitá tropická orchidea s tenkými a dlouhými tobolkami; bot. rod Vanilla 2. (též †vanilie, -e, Jah., †vanila, -y, Zey.) aromatické tobolky této rostliny používané jako koření 3. zast. ob. vanilkový likér: láhve v-y byly dopity (Her.); — vanilkový (†vaniliový Jah., †vanilový Ner.) příd. k 1, 2: v-é plantáže; – v-á vůně; v-é rohlíčky; v-á zmrzlina; v. krém, likér s přísadou vanilky; kuch. v. cukr práškový s přísadou vanilky; — zpodst. vanilková, -é ž. zast. ob. vanilkový likér Haš.); → přísl. *vanilkově: v. vonět (Jes.)