variace, -e ž. (z lat.) kniž. a odb. 1. obměna: pohádka v několika v-ích variantách; různé v. smlouvy; hud. obměna, proměna tématu, motivu; zeměp. pravidelné změny magnetické deklinace; mat. skupina urč. počtu prvků z daného většího počtu, v níž záleží na pořadí; jaz. vzájemný poměr hláskových variant; biol. odchylka, nahodilá změna organismů v rámci urč. druhu; hvězd. nerovnost v pohybu Měsíce 2. (zprav. mn.) co je založeno na obměně, obměnách: krokové v. (v tanci, v krasobruslení); hud. forma (skladba) založená na obměnách tématu: Brahmsovy v. na Haydnovo téma; — variační příd.: v. proces; v. šíře; v. umění; hud. v. technika; biol. v. řada, statistika; → přísl. variačně: v. tvořit; v. se rozvíjet