vazák, -u m. (6. mn. -cích) 1. řetěz n. provaz sloužící hlavně k uvazování dobytka, užívaný při dopravě dřeva ap.: koňské postraňky, obojky, v-y; řinčení v-ů; nervy jako v-y (Hořejš) silné 2. stav. cihla n. kámen, kt. leží kolmo k líci zdiva a váže zdivo do hloubky: klást v-y a běháky; — vazák, -a m. ob. expr. silný urostlý muž