vazba, -y ž. (2. mn. -zeb) 1. řidč. spojování jednotlivostí v celek; vázání (zvl. ve význ. 3); způsob n. výsledek tohoto spojování: v. vorů; – harmonická v. tónů; vzájemná v. základních prvků filmu; – stěny z cihel s pravidelnou vazbou; text. způsob tkaní: plátnová, keprová, atlasová, křížová, smyčková v.; stav. způsob skládání stavebních dílů (cihlových, kamenných, dřevěných ap.): křížová, vazáková v.; chem. způsob vzájemného spojování atomů v molekule, valence 2: koordinační v.; jednoduchá v.; v. dvojná, trojná; iontová v.; biol., chem. v. kyslíku na krevní barvivo; šach. situace, při kt. kámen nemůže táhnout, aniž současně ohrozí jiný vlastní kámen n. odkryje šach; sport. (v šermu) zachycení soupeřovy čepele a její vytlačení do urč. polohy; fyz. spojení k vzájemnému přenášení energie např. elektrické n. mechanické, spřažení: pevná, těsná v.; volná v.; elektr. odporová, transformátorová v.; odb. (v teorii informace) zpětná v.; jaz. druh vyjádření syntaktické závislosti: slovesná v.; předložková v.; v. s akuzativem, akuzativní, s genitivem, genitivní konstrukce (řidč.); přechodníková, infinitivní v.; vyšinutí z vazby anakolut 2. kniž. a publ. spojitost 2, souvislost 1, závislost: v. příčinnosti a následků (John); vzájemné vazby mezi jednotlivými rozpočty; v. mezi plány 3. stav. konstrukce podporující plochy střechy; krov 1: střešní v.; hlavní v. paláce; stavba od sklepení k vazbě 4. spojení složek n. listů (knihy ap.) šitím, lepením ap. s deskou n. s obálkou; obal tím vzniklý: vazby rukopisů a knih; papírová, plátěná, poloplátěná, kožená v. knihy; původní v. 5. omezení osobní svobody znemožňující volný pohyb; vězení 2: domácí v.; vzít někoho do vazby; držet někoho ve vazbě; práv. odůvodněné a prozatímní omezení osobní svobody za účelem zajištění obviněného pro trestní řízení a výkon trestu: (dř.) prozatímní, vyšetřovací, soudní v. †6. (zprav. mn.) pouto 1: povolit svázanému jinochovi vazby (Tyl) 7. expr. pevná stavba, konstrukce těla; člověk silné konstrukce: mít dobrou vazbu (Sek.) být statný, silný; má sílu, je to v. vazák, -a; zeměd. stavba těla chovného zvířete; expr. zdrob., zvl. k 4, 7, vazbička, -y ž.