vbíhati ned. 1. k vběhnouti: v. neustále do pokoje; v. do cíle; v. někomu do cesty; – řidč. v. do prchlivého tónu (Neff) 2. řidč. (kam) vnikat, dostávat se: cesta vbíhala do pole; říčka vbíhá do moře (Lum.) vlévá se 3. řidč. (kam) (svými rozměry) zasahovat, zabíhat: kamna vbíhala téměř doprostřed pokoje