vběhnouti (*veběhnouti Třeb.) dok. (min. -hl, podst. -hnutí) (kam) 1. během, rychle vejít: v. do domu, do dveří; do manéže vběhli koně; v. do cíle; v. někomu do cesty, ob. expr. do rány 2. řidč. vůbec rychle se dostat: krev mu vběhla do tváře; život vběhl do pravidelných kolejí (Hol.) vpravil se; — ned. vbíhati