večeřeti ned. (3. mn. -ejí, -í, rozk. večeř, přech. přít. večeře) jíst večeři; (co) jíst k večeři: obědvá i večeří doma; večeříme v sedm hodin; – v. chléb s máslem, sýr a mléko ○ předp. do-, na- se, po-; svečeřeti se; → nás. večeřívati ○ předp. svečeřívati se