vedoucí příd. 1. takový, kt. něco vede, řídí, spravuje, má hlavní význam: v. pracovník; v. lékař; v. redaktor; zaujímat v. místo vůdčí; v. myšlenka husitské revoluce (Z. Nej.) 2. sport. v. branka jíž při střetnutí získává jedno z družstev vedení; — zpodst. vedoucí, -ho m. (vedoucí, -í ž.) kdo je pověřen vedením něčeho: v. stavby; v. prodejny; v. oddělení šéf; v. provozu; v. výroby, výrobní skupiny; v. sportovního družstva; odpovědný v.;v. katedry; skupinový, oddílový v. Pionýra