velení, -í s. 1. (nad čím) vedení, řízení vojska n. jiné organizace: ujmout se v.; převzít v.; zbavit někoho v.; v. nad gardou; poddat se vrchnímu v. někoho; voj. řízení bojové činnosti vojsk 2. velitelství 1, velitelé (zprav. nejvyšší): rozkaz vrchního v. armády 3. řidč. soustava povelů; povely; poněk. zast. rozkaz, příkaz: cvičit podle českého v. (Pujm.); – pokoušela se, aby poslechla jeho v. (Zey.); pronikavé majorovo v. do pokoje zalehlo (Jir.); — v. též veleti