velitelský příd. k velitel 1. týkající se velitele: v-á funkce; v-é kádry; v-á pravomoc; v. můstek (na lodi); voj. v. sbor velitelé; v-é stanoviště; zast. v-á hůl odznak (vojenské) hodnosti vojenského velitele; v. palcát (Jir., L. Steh.) 2. veliteli vlastní; přísný 1, energický, rozkazovačný, panovačný: v. hlas, pohled, pokyn; řidč. v-á žena (Zey.) pánovitá; → přísl. k 2 velitelsky: zlostně a v. (Olb.); → podst. k 2 *velitelskost, -i ž.: v. (v tváři) (Slád.)