velitelství, -í s. 1. (vojenský) úřad velitele (ve význ. 1) a jeho štábu: rozhodnutí vojenského v.; v. Veřejné bezpečnosti, požárního sboru; v. (koncentračního) tábora (Maj.); voj. v. armády; v. dělostřelectva, letectva, ženijního vojska; v. vojenského okruhu; (okresní) vojenské v. (dř.) (okresní) vojenská správa 2. budova n. místnosti tohoto úřadu: jít na v.; obsadit, dobýt v. 3. řidč. a zast. hodnost, činnost, funkce velitele; velení 1: v. nad císařským vojskem; zbavit někoho v. (Mach.); přen. kniž. v. povznešenosti (Vrba) nadvláda