velkohubý příd. hanl. chvástavý, tlachavý, mnohomluvný 1: v. tlachal (Hora); v-á hesla (Ml. fronta) hlučná, bombastická; → přísl. velkohubě: v. mluvit, slibovat; → podst. velkohubost, -i ž.: fráze a v. (K. Čap.)