velkoměsto (zř. a zast. vele- Herrm.), -a s. město o velké rozloze, s velkým počtem obyvatel (zprav. nad 100 000): světová v-a; Paříž, sedmimiliónové v.; světelné reklamy v-a; spodina v-a; rozkošnictví a poživačství v-a (Z. Nej.); velkoměstský příd.: v. ráz života; rušná v-á ulice; → přísl. velkoměstsky: být v. oděn jako ve velkoměstě; → podst. velkoměstskost, -i ž. řidč.: v. Petrohradu (Z. Nej.): *velkoměstství, -í s. velkoměstskost (Šal.); velkoměšťák, -a m. (6. mn. -cích) (velkoměšťačka, velkoměšťka, velkoměštka, -y ž.) často hanl. obyvatel velkoměsta (op. maloměšťák 1): rozmazlený v.; velkoměšťácký příd.: v. způsob života velkoměstský; v. skepticismus (A. Nov.); velkoměšťáctví, -í s. soubor vlastností velkoměšťáka: přebujelé v. (Lid. nov.); velkoměšťan, -a m. (1. mn. -é) 1. řidč. obyvatel velkoměsta; velkoměšťák: (víska) sloužila v-ům za letní bydlo (Nov.); ostřílený v. (Kultura) *2. příslušník velkoburžoazie, velkoburžoa: ucházet se o dceru sušického v-a (Klost.)