velkovévoda (*velkovojvoda Třeb.), -y m. hist. šlechtic nejvyššího stupně, nejvyšší šlechtický titul: v. toskánský; velkovévodkyně, -ě (2. mn. -yň, -yní) (*velkovojvodovna, -y, Třeb.) ž. 1. řidč. šlechtična nejvyššího stupně 2. choť velkovévody; velkovévodský příd.: v. palác; velkovévodství, -í s. velkovévodské panství, země: v. litevské (Havl.); V. lucemburské Lucembursko