venkovní příd. 1. venku se nalézající, vně něčeho jsoucí; vnější 1 (op. vnitřní 1): v. dveře, stěna; v. práce (Nov.) polní; elektr. v. vedení, rozvod, zásuvka, osvětlení; tech. v. barva, email; žel. v. trať širá 2. řidč. venkovský 1: v. člověk (K. Čap.)