ventilátor [-ty-], -u m. větrací zařízení; větrák 1: v. v rohu okna; elektrický v.; vrtule v-u; tech. rotační stroj na dopravu vzduchu n. jiného plynu (k větrání, pneumatické dopravě ap.): odstředivý v.; důlní, lutnový v.; → zdrob. ventilátorek, -rku m. (6. mn. -rcích); — ventilátorový příd.: v-é větrání