vertikální [-ty-] příd. (z lat.) svislý 2 (op. horizontální): v. směr; v. poloha; tech. v. obráběcí stroje jejichž nástroj se při obrábění pohybuje zprav. svisle, svislé: v. soustruh; v. frézka, vrtačka; v. motory se svislými osami válců; motor. v. karburátor u kt. palivo postupuje zdola nahoru; geol. v. členitost pohoří podle nadmořské výšky; fyz. směřující do středu zemského: v. pohyb; miner. v. osa svislá; horn. v. těžení při kt. se užitkový nerost odváží svislou jámou; hvězd. v. kružnice hlavní kružnice vedená zenitem a nadirem na nebeské obloze, vertikál; → přísl. vertikálně: v. se pohybovat; v. členit