veslovati ned. 1. (o člověku) pohánět loď pohyby vesla: plavci veslovali jako o závod; v. na skifu; pěstovat závodní veslování; přen. expr. v. lžicí v talíři (Včel.); statečně lokty vpravo vlevo v. (Jir.) rozhánět se, šermovat 2. (o vodních ptácích) plavat pohyby připomínajícími veslování (ve význ. 1): lysky veslovaly po rybníku; expr. (kapr) po jezeru vesloval (Něm.) 3. kniž. (o někt. ptácích) letět pohyby připomínajícími veslování: na obloze veslovaly šiky ptáků (Tomeč.); racek vesloval vzduchem (E. Jel.) ○ předp. od-, pro-, pro- se, při-, s- se, ve-, vy-, za-, za- si; nás. k 1 *veslovávati (o) bez předp.