vesta, -y ž. (z něm. driv. fr.) 1. horní součást mužského oděvu bez rukávů, vpředu zapínaná; krátký kabátek, často pletený: dát si šít oblek bez vesty; hodinky v kapsičce u vesty; – dámská, pánská v.; vlněná v.; přen. život je pro mne obnošená v. (Suchý) nudná záležitost; ♦ ob. expr. to je stará v. dávno známá věc; zř. na mou vestu (Kubín) na mou duši 2. odb. co tuto část oděvu připomíná: záchranná v.; plovací v.; → zdrob. vestička v. t.; — vestový v. t.