vikev, -kve, vika, -y ž. (z něm. driv. lat.) popínavá bylina s hrozny modrofialových n. žlutých květů; její semeno: vypadat nadmutě jako holub, když se nažere vikve; květ viky plál fialový (Sova); bot. vikev rod Vicia: v. ptačí; v. setá; → zdrob. vička, -y ž.: vy jste naši vičku i tu čočovičku vypásli (píseň)