viník (dř. ps. vinník), -a m. (6. mn. -cích) (vinice, -e ž.) kdo je něčím vinen, kdo se provinil proti někomu, něčemu: hlavní v. automobilového neštěstí původce; v. smrti dítěte; stíhat, vyšetřit, potrestat, zatknout v-a provinilce, delikventa; sklopit hlavu jako v.