visutý příd. 1. zprav. odb. zavěšený, upevněný shora: v-á dráha; v-á lanovka; stav. v-é schody; v. most; v-á klenba; tech. v-é ventily; v. motor (letadla); elektr. v-é vedení; těl. v-á hrazda 2. řidč. visící, splývající shora dolů: v-á pečeť (Jir.); v. zámek visací; bot. v-é větve (např. smuteční vrby); v-é květenství (např. akátu); v-é hrozny (např. rybízu) 3. řidč. položený nad něčím (jako stupeň, terasa): v-é zahrady terasovité; geol. v-é údolí kt. vyúsťuje do jiného údolí vysoko nad jeho dnem