visita [-zi-], vizita, -y ž. (z fr. driv. lat.) 1. zast. hovor. návštěva 1-3: udělal v-u paní pojezdné (Baar); kávové v-y (Pitt.); dávat v-y (Herrm.) přijímat návštěvy; – dostat za v-u tři šestáky (Hlad.) za lékařskou návštěvu; – sotvaže se v. u nás ohřála (Něm.) návštěvník, host 2. pravidelná obchůzka lékařů a prohlídka nemocných v léčebných ústavech: primář s lékaři provádí (velkou) v-u; ranní, večerní v. 3. slang. prohlídka, kontrola 1, inspekce 1 vůbec: přišla v., jakýsi komisař (Káňa); kaprálové chodili po v-ě (Baar); — *visitní, *vizitní příd. k 1: v. lístek (Sova) navštívenka