vkus, -u m. (6. j. -u) 1. schopnost esteticky hodnotit: jemný, dobrý, vytříbený v.; mít špatný, zkažený v.; žena oblečená, učesaná s nevšedním vkusem; vybrat si nábytek podle svého vkusu 2. soubor estetických měřítek (urč. doby, země ap.); zast. styl 2: dobový v.; divadelní, literární v. 18. století; barokní v.; – zast. nábytek vídeňského vkusu (Staš.); pavilóny v italském, čínském, francouzském i bůhvíjakém ještě vkusu stavěné (Něm.) *3. vkusnost 1: stavba vyniká vkusem ojedinělým (John) krásou