vládní příd. k vláda 1, 2 1. vlády (ve význ. 1) se týkající, k ní se vztahující: v. krize; v. komise složená z členů vlády n. jmenovaná vládou; v. delegace; v. strany zastoupené ve vládě; v. koalice; v. noviny kt. jsou orgánem vlády; v. úkol uložený vládou; Košický v. program; v. vojsko (za nacistické okupace) označení českého vojska tzv. protektorátní vlády; práv. v. návrh zákona kt. dává vláda projednat Národnímu shromáždění; v. nařízení vydané vládou k provedení zákona; v. usnesení přijaté vládou; veř. spr. v. rada (dř.) titul vysokého státního úředníka 2. s vládou (ve význ. 2) souvisící: v. moc; v. systém; republikánská, monarchická v. forma; → přísl. *vládně (Staš.); → podst. *vládnost, -i ž. (Lid. nov., Šal.)