vlidný příd. přívětivý 1. projevující ke každému přátelský postoj, vycházející každému ochotně vstříc; vyjadřující takový postoj; laskavý 1, přátelský 2: v-á ošetřovatelka, prodavačka; v. lékař; – v. úsměv; v. hlas; nevlídné přijetí; za celý den neslyšel v-ého slova; v. mrav (Vanč.); (zprávy) došly v-ého sluchu (Mrš.) ochotného 2. působící příjemným, milým, příznivým dojmem: v. zámeček (Maj.) útulný; vytvořit v-ou atmosféru; → přísl. vlídně: v. se usmát; tvářit se nevlidně; v. někoho uvítat; – v. plynul den (Maj.); vlídno řidč.: v té světničce bylo tak v. (Rais); bylo jí v. a dobře (Sedlm.); → podst. vlídnost, -i ž.: přivítat někoho s nelíčenou v-í; paní byla vtělená v.; – v. prostředí; v. večerů (Fuč.)