vlastenec, -nce m. (vlastenka, -y, †vlastenkyně, -ě, 2. mn. -yň, -yní, Čel., ž.) kdo projevuje svou lásku k vlasti, k národu; patriot (poněk. kniž.): horlivý, upřímný, nadšený v.; v-enka tělem i duší; Zapadlí v-i román Karla Václava Raise; doba zapadlých v-ů; my jsme sovětští v-i, a proto jsme internacionalisté (Z. Nej.); → expr. zdrob. vlasteneček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích) řidč.