vločka, -y ž. (2. mn. -ček), poněk. zast. vloček, -čku m. (6. mn. -čcích) (z něm.) malý, velmi lehký kousek něčeho, zprav. sněhu: poletující, tající vločky sněhu; sazová v. (Maj.); přen. foukala do vznášejících se vločků babího léta (Rais); vloček kouře (Vrchl.); potrav. ovesné vločky; zbož. mýdlové vločky mýdlo upravené do malých tenkých plátků; zeměd. bramborové vločky drobně rozřezané a usušené brambory sloužící jako krmivo; text. neurovnaný chumáček vláken; nařezaná vlákénka určená pro tisk; chem., tech. shluk jemně rozptýlených částic; vločkový v. t.