vložka, -y ž. (2. mn. -žek) 1. předmět někam vkládaný, vložený: beránčí v. do kabátu; teplá v. do bot; drátěná v. do postele; dírkovaná v. do hrnce na paření brambor; v. do knihy (Baar) záložka; kuch. v. do polévky smažený hrášek, svítek ap. vkládaný do hotové polévky; elektr. vyměnitelná součást: topná v. (např. žehličky); v. pojistky; sluchátková, mikrofonní v.; tech. upínací v.; středicí v.; v. do zámku; v. pilinových kamen; polygr. vložky netisknoucí sazební materiál růz. rozměrů; text. materiál vkládaný mezi látku a podšívku k vyztužení n. vyplnění oděvu; zbož. (menstruační) vložky; med. buničina n. vata napuštěná léčivem a vkládaná do zubu; práv. v. pozemkové knihy soubor listů v pozemkové knize obsahující zápisy vztahující se k urč. nemovitosti; geol. vrstva odlišné povahy v souvrství: pískovcová v. v souvrství jílovců 2. krajka s rovnými okraji vkládaná pro ozdobu do tkanin: polštáře s háčkovanými v-mi; blůza zdobená úzkou vložkou 3. krátká produkce ap. zařazená (pro zpestření n. jako výplň) do něj. většího celku: schůze s kulturní vložkou; dramatická, hudební v. (mezi akty divadelní hry) mezihra, intermezzo, vsuvka; baletní v. v opeře; zpívat o mši vložku (Jir.); → zdrob. k 2 vložečka, -y ž.