vnitřní (*nitřní Hol.) příd. (op. vnější) 1. jsoucí uvnitř něj. prostoru, celku n. na straně dovnitř n. ke středu něčeho obrácené, týkající se vnitřku (ve význ. 1): v. prostor budovy; v. zařízení domu; v. město; v. strana zdi; anat. v. orgány uložené uvnitř těla, zejm. útroby: v. ucho část uložená v kosti skalní, obsahující statické a sluchové orgány; med. v. lékařství zabývající se nemocemi vnitřních orgánů, interní; v. poranění, krvácení postihující tyto orgány, zvnějšku nepostřehnutelné; lékár. léky pro v. užití podávané ústy n. injekcí; biol. v. sekrece (u žláz bez samostatného vývodu) probíhající osmotickou cestou přímo do krve; fyz., tech. v. energie pohybová energie molekul; v. tření (tekutin) viskozita, vazkost; v. napětí působící uvnitř tělesa jako důsledek růz. vlivů, např. při zpracování, namáhání ap.; geom. v. úhel (mnohoúhelníku) úhel dvou sousedních stran uvnitř mnohoúhelníku; mat., tech. v. paměť (stroje, počítače); liter. v. rým mezi slovy uvnitř a na konci verše; dopr. v. okruh (pro vozidla) bližší středu města 2. týkající se podstaty, založení věci, bytosti: v. vztahy, souvislosti; v. hodnota člověka, díla; ekon. v. hodnota mince množství drahého kovu, kt. mince obsahuje; jaz. v. předmět vyjadřující to, co je v obsahu slovesa, a zprav. mající s ním týž základ, jen formálně rozvíjející sloveso jinak bezpředmětové (např. bojovat boj, žít život ap.) 3. týkající se jen urč. celku (instituce, společenství ap.) samého n. osoby samé; interní: v. záležitost státu, závodu, organizace; v. poměry pracoviště; v. problémy jednotlivce osobní; ekon. uskutečňující se uvnitř urč. státního území: v. trh, v. obchod; v. rezerva vznikající v hospodaření urč. útvaru nevyužitím organizačních, technických aj. možností n. zlepšováním výrobního procesu: odkrývání v-ch rezerv; veř. spr. ministerstvo v-ho obchodu; odbor (ONV) pro v. věci; (dř.) V. stráž vojenské jednotky k speciální službě uvnitř státu (např. k ochraně důležitých objektů) 4. kniž. vniterný, niterný, duševní 1 (op. vnější 2): v. život; v. uspokojení, klid; → přísl. k 1, 2, 4 vnitřně: léčit v. tělo (Olb.); – události související v.; – kniž. být v. nespokojený, rozervaný; → podst. vnitřnost v. t.