vnitrozemí, -í s. území ležící uvnitř pevniny, vzdálené od mořského břehu n. od hranic: evropské v.; v. Čech; vnitrozemec, -mce (*-zemčan, -a, 1. mn. -é, Lid. nov.) m. obyvatel vnitrozemí; vnitrozemský, řidč. vnitrozemní příd.: v-ská, v-ní oblast; geol. v-ská moře; zeměp. v-ské podnebí s velkým ročním výkyvem teploty, kontinentální; dopr. v-ská doprava; v-ská letecká linka (op. zámořská); v-ské vodní cesty řeky, kanály, jezera ap.; → podst. vnitrozemskost, -i ž.: zeměp. kontinentalita