vnutiti dok. (3. mn. -í, trp. -cen) (komu co; řidč. do koho co) důrazně, důtklivě, nucením přimět někoho k přijetí n. vykonání něčeho: v. někomu dárek; expr. vnutil do něho lék; – v. někomu své názory, svůj způsob práce; — vnutiti se dok. 1. (komu) naléhavě, dotěrně se k někomu dostat; vetřít se (ke komu): vnutil se mu za společníka 2. (do čeho; k čemu) násilím, mocí se přimět, přinutit k něčemu: v. se do klidu, ke klidu; v. se do pozornosti