vodítko, -a s. (mn. 2. -tek, 6. -ách) 1. návod 1, pokyn 2, poučení, instrukce 1: mít v. k práci; často ve spoj. být v-em označovat směr, způsob práce ap.: zkušenosti předchůdců mu byly v-em 2. řemen ap. na vodění zvířat (např. psa, koně při drezúře) 3. tech. součást, kt. něco vede, usměrňuje při pohybu: v. těžní klece, výtahu; v. typů, papíru (u psacího stroje); hut. zaváděcí, vyváděcí v. (vývalku)