vojín, -a m. (1. mn. -i, -ové) (vojínka, -y ž.) 1. voj. voják s nejnižší (základní) hodností: v-i a svobodníci 2. poněk. zast. voják: (Jelačić) jakožto v. (Havl.); kasta v-ů (Čech); (u nás dř.) hrob Neznámého v-a (dnes) bojovníka; přen. v-ové pro svobodu (Havl.); v-i vědy (Vrchl.)