volitelný příd. 1. takový, kt. může být volen: v. předmět, obor; – je v. do Národního shromáždění (Ústava) 2. (o úřadě, funkci ap.) takový, kt. se získává volbou: v-á funkce; → podst. volitelnost, -i ž.: v. učebních předmětů; – v. orgánů státní moci