vrátník, -a m. (6. mn. -cích) (vrátnice, -e ž.) poněk. zast. vrátný 1: zbraň u v-a odlož (Klicp.); sestra v-ice (John); — vrátník, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) 1. anat. přechod žaludku ve dvanáctník; pylor *2. obratník (Čech)