vršiti ned. (3. mn. -í) 1. (co) skládat (na sebe) do výšky, tvořit hromadu; kniž. shromažďovat ve větším množství; hromadit, navršovat: v. snopy do panáků kupit; v. cihly, kameny; v. židle na sebe; v. knihy na stole; – kniž. v. dluhy, překážky, žaloby 2. (co) kladením, skládáním něčeho do výšky tvořit: v. hromady řepy, stohy slámy; v. náspy (Vrchl.); sníh vrší závěje 3. řidč. kniž. (co čím) plnit 1 (dovrchu, vrchovatě): v. ošatky houbami *4. kniž. (co) končit: když jsem vršil osmý rok svého pobytu (v divadle) (Vydra); — vršiti se ned. 1. ukládat se ve vrstvách n. ve větším množství; kupit se, hromadit se: kry se vršily kolem břehů do výše; na stole se vršily knihy, papíry; sníh rychle se vršící vytvářel závěje; přen. kniž. vršily se otázky (Matějček) 2. řidč. plnit se 1 (dovrchu, vrchovatě): vozíky se vrší uhlím (Lid. nov.) 3. kniž. končit (se), dovršovat se: jak se rok vrší (Maj.); noc se právě vršila (Č. Jeř.) vrcholila ○ předp. do-, do- se, na-, na- se, o-, pře-, z-, za-