vraštiti (*vráštiti Vrchl.) ned. (3. mn. -í, rozk. vrašť, vrašti) (co) činit vrásčitým; svrašťovat, krabatit: starostlivě v. čelo; hněvivě v. obočí mračit se; — vraštiti se (*vráštiti se Sab., *vraštiti Čap.-Ch.) ned. stávat se vrásčitým; vraštět se, svrašťovat se, krabatit se: čelo se mu vraštilo přemýšlením, starostmi; brada se jí vraštila (Olb.); přen. vlna v led se vraští (Ner.) ○ předp. na-, po-, po- se, při-, s-, s- se