vraziti dok. (3. mn. -í, rozk. -raz, trp. -žen) 1. (co kam) nárazem, silou způsobit, aby něco někam vniklo; zarazit: v. kůl do země; v. skobu do zdi zatlouci; v. vidle do snopu zapíchnout; v. si trn, hřebík do nohy zabodnout; v. někomu nůž do zad, přen. napadnout ho zákeřně; zákeřně ho zradit ap.; lekla se, jako by jí nůž vrazil do prsou (Vrba) 2. (co, řidč. koho kam) (prudce) posunout, zastrčit; expr. zasunout, zastrčit, vstrčit 1, vložit 1 (vůbec): v. klíč do zámku; vrazil ruce do kapes; vrazili ho (do vězení) (Jir.); – expr. v. vajíčko do polévky; v. do sebe sklenku kořalky rychle vypít, obrátit (do sebe), hodit; vrazil do oprav domku celé jmění; ne abys to vrazil do novin uveřejnil o tom zprávu 3. (co, *koho kam) nárazem, silou nasadit, nastrčit 1; narazit 3: v. čepici do týla (Staš.); v. si klobouk hloub na čelo (Sab.); zř. otce na kůl vrazili (Hora); lístek, do něhož zlatým tiskem vražen byl obraz (Čap.-Ch.) vyražen 4. expr. (kam) prudce vejít, vstoupit, vniknout: vrazí do ordinace bez zaklepání vpadne 2; prudce vrazila mezi čekající; slunce vrazilo okny dovnitř světnice; řidč. krev jí vrazila do tváří (Šrám.), v tváře (Mach.) nahrnula se 5. (do koho, čeho; řidč. na koho, co) v pohybu se s někým, něčím prudce střetnout; narazit 1 (na koho, co): auta do sebe vrazila; utíkal, div do nás nevrazil; v. čelem do zdi 6. řidč. poněk. zast. (na koho) náhle, nečekaně se s někým střetnout, setkat; zř. (nač) setkat se s něčím (zprav. nepříjemným, obtížným ap.); narazit 2: v průjezdu vrazil na šafáře (Šmil.); – zř. (ve službě) jsem vrazil mnohé na nesnáze (Červinka) †7. (na koho, co; kam, řidč. komu kam) zaútočit vojensky: na Maďary vrazte mocí čilou (Vocel); Švédové vrazili do Čech (Sab.); v. utíkajícím v bok (Tomsa) 8. ob. expr. (komu co) dát 1 (rychle, energicky): vrazil jsem jí padesátikorunu (Vach.); vrazila mu tašku do ruky; vrazil mu pohlavek, herdu vlepil, uhodil ho; mlč, nebo ti jednu vrazím; řidč. dnes jsem jim to na schůzi vrazil ostře vytkl; vyčetl; — vraziti se dok. 1. řidč. nárazem se někam dostat; zarazit se: střepy skla se jí vrazily do nohy 2. (kam) expr. vniknout, proniknout a začít působit: všechna krev se mu vrazila do tváří nahrnula se; víno se mu vrazilo do hlavy omámilo ho; muzika se mu vrazila do nohou (Něm.) opojila ho, zachtělo se mu tančit; do noh se jí to (nemoc) vrazilo (Jir.) rozbolely ji nohy; pak se vrazí slabost do celého těla (Pitt.) pronikne celým tělem; — ned. vrážeti, v. se