vrhcáby (zř. ps. též vrchcáby Jir.), -ů m. pomn. (*vrchcábí, -í s., Tomek) (z něm. zákl.) staročeská hra s kameny a s kostkami; náčiní k ní: oblíbená hra v kostky a v. (Pal.); (bavit se) při víně, v-ech (Mach.); – rádi si s v. zachřestají (Štěp.)