vrtkavý (†vrtký Pal., Tyl aj.) příd. k vrtkati se 1. nestálý, kolísavý 2, proměnlivý 1: v-á žena; v-á móda; v-é počasí; v-é štěstí; být v. v lásce 2. řidč. nejistý 3, vratký 1, nepevný: v-á stařecká chůze; v. stolek; v-á půda kol stěžně (Čech); → přísl. k 1 vrtkavě: chovat se v.; v. rozmarná dívka; → podst. k 1 vrtkavost, -i ž.: v. obecenstva; v. počasí, štěstí; v. v oblibě